Již bylo oznámeno několik příchodů zkušených veteránek, pro správné fungování týmu a jeho dlouhodobý progres je však samozřejmě také velmi důležité pravidelné omlazování kádru. Právě to je, samozřejmě spolu s výkonnostní kvalitou všech nově představených dam, jedním z hlavních důvodů k této nové akvizici.

Teprve sedmnáctiletá Vendula Krausová je paradoxně, ačkoliv nejmladší, dost možná nejostřílenější z trojice. Za sebou má totiž již celou řadu zápasů za mládežnické reprezentace, účastnila se například evropských šampionátů do 16 a 18 let. Kromě toho má už za sebou odchovankyně pražské BA Sparty také zhruba hodinu čistého času zkušeností z nejvyšší české soutěže, které dokázala během loňské základní části získat ve Strakonicích.



V nejvyšší soutěži máte odehráno něco málo přes hodinu, jak byste popsala dojmy z prvních 60 minut na elitních palubovkách?

Abych byla upřímná, dost mě překvapilo, že je to úplně jiný basketbal než v mládežnických kategoriích. Je daleko těžší se zde prosadit, každopádně myslím, že už si zvykám.

Jak se celkově ohlížíte za svým nedlouhým angažmá ve Strakonicích?
Po důkladném zvážení jsem odtud odešla, protože jsem měla pocit, že nic nestíhám. Jak basket, školu, tak i třeba dostatek spánku, takže toho určitě nelituji. Nebyl to úplně styl hry, kterým bych se chtěla prezentovat, takže jsem ve Strakonicích po čtyřech hezkých, ale jak psychicky, tak fyzicky náročných měsících skončila.

Z dlouhodobého hlediska si vás ale odchovala BA Sparta, kde jste strávila osm let, že? Jak byste zhodnotila své tamní působení?

Ve Spartě hraji od sedmi let, takže od doby, kdy jsem tam úplně poprvé s basketbalem začínala, což je dokonce deset let. Vždycky ráda říkám, že je to moje druhá rodina a že bych svůj klub za nic nevyměnila. Myslím, že mít za sebou partu holek, co vás vždy podrží, je klíč k úspěchu a pohoda v týmu se pak i promítne do hry.

Máte rovněž nemalé reprezentační zkušenosti z mládežnických výběrů, který váš mač se zjeví na mysli jako první, když dojde řeč na nároďák?
Dostat příležitost reprezentovat svoji zemi, je samozřejmě obrovská čest. Když přemýšlím nad zápasem, který bych vyzdvihla, tak mě napadá, jak nás dva roky zpět v kategorii U16 trenér Fousek dva měsíce připravoval na “obrovské dvoumetrové Rusky” a my z nich měly respekt ještě než ony vůbec věděly, že budou hrát proti nám. S holkami jsme si řekly, že si ten zápas hlavně užijeme. Do poločasu jsme držely vyrovnané skóre, pak jsme bohužel polevily. Po zápase jsem si s jednou protihráčkou vyměnila tréninkový dres, který mám pořád doma.

Proč jste si pro své další kariérní působení zvolila zrovna BLK?

Vzhledem k tomu, že letos hraji ještě poslední rok v kategorii U19, tak jsem působení v ŽBL ani neplánovala. V polovině července mi však přišla nabídka od Slavie a já si říkala, že to aspoň zkusím. Po prvním tréninku jsem už byla rozhodnutá, že bych tu moc ráda hrála.

Jaké jsou vaše cíle pro nadcházející sezónu?

Chtěla bych, aby mě to hlavně bavilo a naplňovalo jak ve Spartě, tak ve Slavii. Společně se školou toho mám hodně, ale když vás baví to, co děláte, tak toho zvládnete opravdu hodně.

Co vás (s výjimkou basketbalu) v životě baví a naplňuje?

Ráda peču i vařím, koukám na filmy s dobrým koncem a nebo si čtu. Taky s kamarádkami hledáme kavárny v Praze, kam si třeba zajdeme, když máme chvíli volna. O delších prázdninách moc ráda cestuji, hlavně někam do tepla a nebo jen tak objevuji nová místa v Praze.



Veronika Špeldová přichází z Poděbrad, kde hrála už od svého útlého dětství. Již od sedmnácti let střídavě vykukovala z juniorských soutěží směrem do nižších lig dospělých, kromě různých mládežnických výběrů Poděbrad a A-týmu tamtéž, formou střídavých startů nastupovala také za Sokol Hradec Králové. Na debut v nejvyšší soutěži sice teprve čeká, její bilance z evidovaných 324 zápasů od roku 2014 je ovšem 71 % výher s bodovým průměrem téměř šesti a půl bodu na zápas.


Už od útlého dětství jste působila v Poděbradech, byl pro vás přesun do nového působiště hodně náročný?
Přesun do nového týmu pro mě náročný nebyl, jako mladší jsem se takto přešla do týmu Hradeckých lvic, takže přesun do nového týmu již znám. Navíc holky v týmu jsou skvělý, jsme všechny podobně staré, myslím si, že si dobře rozumíme a fungujeme týmově.

Jak byste popsala svůj první dojem, když jste obdržela nabídku ze Slavie?
Upřímně jsem byla docela překvapená, jelikož jsem po operaci kolene a zatím ještě ve fázi rekonvalescence, tudíž jsem takovou nabídku opravdu nečekala. Nabídka mě, jak jsem již řekla překvapila, ale zároveň mě i velmi potěšila a zavázala k odpovědnému plnění posilovaní a zpevňování kolene.

Jaká jsou vaše očekávání před debutem v nejvyšší soutěži?
Je to pro mě výzva, jak už jsme říkala vracím se po zranění a není to úplně jednoduché, stále nemám úplnou jistotu, že moje svaly jsou už tak posílené, že zvládnou všechny basketbalové pohyby a já už budu moct být 100 % platnou hráčkou týmu. Pracuji na tom, snažím se co nejvíce zapadnout do týmu a být pro tým užitečná.

Proč jste si pro své další kariérní působení zvolila zrovna BLK?
Jeden z důvodů je vysoká škola, která je v Praze. A s basketbalem jsem chtěla i nadále pokračovat. Když jsem dostala vaši nabídku byla jsem opravdu ráda, že budu moct trénovat s takto kvalitními hráčkami a trenéry a nadále basketbal hrát na vyšší, nyní na nejvyšší úrovni.

Jaké jsou vaše cíle pro nadcházející sezónu?
Mé cíle pro nadcházející sezonu jsou hlavně zpevnit svaly, tak aby přední zkřížený vaz, kterého mám nyní jen padesát procent, fungoval co nejlépe a já mohla hrát na 100 %. Samozřejmě je mým cílem také co nejvíce pomoci týmu k obsazení nejvyšších příček v tabulce.

Co vás (s výjimkou basketbalu) v životě baví a naplňuje?
Nejvíce mě asi naplňují moji kamarádi a rodina, trávit s nimi čas, chodit s nimi ven. Ráda také cestuji, i když v sezoně na to moc času nezbývá.


Poslední z nově prezentovaných posil je Alžběta Seifrtová. Ta už není v nejvyšší soutěži nováčkem, na svém kontě má 28 zápasů za Trutnov. Severočeskému týmu se ovšem příliš nedařilo na což ostatně statisticky doplácí i Alžběta, která má pouhých 17,9 % vítězných zápasů. Talent nicméně rozhodně má, svůj minutový průměr dokázala už od samého vstupu na elitní palubovky držet okolo deseti minut na zápas, čtvrtinová úspěšnost hodů za tři body rovněž není vůbec špatná.


Po dvou letech v Trutnově se přesouváte do týmu, jehož ambice jsou přeci jen o poznání vyšší, v čem, pokud vůbec, pozorujete rozdíly mezi těmito dvěma celky?

Myslím, že pro každou hračku je přechod do jiného týmu změna. Musíte si zvyknout na určité věci, například na nové spoluhráčky, trenéra, herní systém a tak.

Jak se za trutnovským angažmá ohlížíte?
Na toto angažmá budu vždycky vzpomínat jenom kladně. Byla jsem zde už od 14 let a dostala jsem příležitost si zahrát i v nejvyšší ženské lize, za což jsem velice vděčná.

A jaké dojmy zatím v působení ve Slavii máte?
Zatím si teprve zvykám, ale první dojmy z našeho týmu jsou pozitivní.

Proč jste si pro své další kariérní působení zvolila zrovna BLK?
Jednou z částí rozhodování bylo mé budoucí studium, pro které jsem zvolila právě Prahu. Chtěla jsem se basketbalu nadále věnovat na nejvyšší úrovni a tým BLK mi to umožnil.

Jaké jsou vaše cíle pro nadcházející sezónu?
Mým cílem je získat co nejvíce zkušeností. Jako tým se chceme dostat na horní příčky tabulky.

Co vás (s výjimkou basketbalu) v životě baví a naplňuje?
Jelikož času je velmi málo, snažím se trávit co nejvíce času s rodinou a přáteli.


Věříme, že se všem zánovním basketbalistkám bude v našem klubu líbit a spojí s ním dlouhou a nezapomenutelnou část své kariéry. Všem přejeme mnoho štěstí a úspěchů!